HISTORIE MĚSTA
VÝZNAMNÉ PAMÁTKY
HISTORIE VE FOTOGRAFII
HISTORIE OKRESU
Pamětihodnosti města

  Husovo náměstí tvoří střed historické části města. Rozlehlé, výrazně protáhlé náměstí, se zajímavými architektonickými stavbami, patří k pozoruhodným urbanistickým útvarům českých měst. Rozloha náměstí cca 400 x 50 m. U domů na celém náměstí se setkáme s významnou historickou architekturou. Domy na náměstí jsou vesměs barokní, mezi nimi vyniká komplex domů radnice na jižní straně náměstí.

  Rakovnická radnice výrazná dominanta jižní strany Husova náměstí, pochází z let 1734 – 1738. Pro radnici je charakteristická hodinová věž, jejíž cibulová báň pochází z roku 1801. Složitý stavební vývoj radnice není dodnes zcela objasněn. Dnešní podoba radnice pochází z doby kolem poloviny 18. Století. V interiéru jsou pozoruhodné klenby v patře a nad schodištěm, které byly někdy v roce 1755 vyzdobeny malbami.

  Chrám sv. Bartoloměje je největší dominantou celého náměstí. Stojí na východ-ní straně náměstí v místě, kde již ve 13. Století stál kostel sv. Mikuláše, ten byl roku 1422 vážně poškozen při husitských bouřích. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn na přelomu 15. A 16. Století a zasvěcen sv. Bartoloměji. Jedná se o stavbu pozdně gotickou, kamennou, skládající se ze tří lodí. Zařízení interiéru je velmi bohaté.

  Zvonice nachází se v těsné blízkosti chrámu sv Bartoloměje, byla postavena roku 1495. Zvonice má dva zvony, Bartoloměj (Žebrák) měří v průměru 1,60 m a je 1,32 m vysoký a Václav (Mlynář) má v průměru 1,37 m a je vysoký 1,08 m. Chrám sv. Bartoloměje tvoří spolu se zvonicí a Pražskou bránou unikátní soubor, který nejlépe evokuje někdejší podmanivou atmosféru města.

  Pražská brána jedna z nejpůvabnějších staveb svého druhu v Českých zemích. Byla postavena v letech 1516 – 1517, její stavbou byla zahájena výstavba městských kamenných hradeb. Pražská brána byla původně oboustranně uzavírána jednokřídlými vraty, její zdi jsou 1,40 až 1,60 m silné, k hlavní římse měří 12,30 m, sedlová střecha je opatřena čtyřmi nárožními věžičkami.

  Okresní muzeum dům čp. 1/I známý též jako Dům cisterciáků. V prostoru mezi presbytářem kostela a Pražskou bránou, v místě kde původně stávala stará rakovnická fara, si roku 1781 vybudovali cisterciáčtí mniši palác, který měl sloužit k odpočinku při cestách do Prahy. Barokní stavba s mansardovou střechou je na severu ohrazena zdí s brankou pro pěší. Roku 1933 byla provedena adaptace budovy a zřízeno muzeum.

  Gymnázium severně od chrámu sv. Bartoloměje stojí mohutná dvoupatrová budova nejstarší reálky v Čechách, byla otevřena roku 1833. Mezi budovou školy a zvonicí probíhal příkop kostelního opevnění. Dnešní gymnázium nese jméno významného českého historika a beletristy Zikmunda Wintra, který zde v letech 1874 – 1884 působil jako profesor.

  Mariánský sloup stojí volně v prostoru Husova náměstí. Tato vrcholně barokní skulptura je z roku 1749, je tvořena středním pilířem, který je završen sousoším Panny Marie a čtyřmi úhlopříčně situovanými konzolami se sochami sv. Václava, Víta, Prokopa a Vojtěcha. Západní průčelí spodní části sousoší je zdobeno městským znakem.

  Vysoká brána stejně jako Pražská brána je pozůstatkem městského středověkého opevnění. Byla postavena v letech 1518 – 1524. Je to monumentální, 46 m vysoká šestipodlažní stavba, která je zakončena otevřeným ochozem a dlátovou střechou. Zdi jsou silné 2,35 m. Součástí Vysoké brány je její předbraní, které je zakončeno ochozem a cimbuřím se střílnami. Vysoká brána dnes slouží jako rozhledna, z jejíhož ochozu je výhled na celé město a do širokého okolí.

  Židovské ghetto křivolaké uličky pod Vysokou bránou jsou pozůstatky bývalého židovského ghetta, které bylo v méně využívaném prostoru založeno v roce 1678. Z původní staré zástavby se dochovaly jen některé domy, z nichž nejzajímavější je dům tzv. Samsonův, jehož průčelí je zdobeno sgrafitem. Jedná se o nejlépe dochovanou renesanční stavbu ve městě.

  Synagoga nejznámější židovskou kulturní památkou v Rakovníku je budova bývalé synagogy a Rabasova galerie vystavěná v roce 1763. Původním stavu se dochovala židovská modlitebna se štukatérskou výzdobou a nástěnnými malbami. Zbylá část budovy je dnes využívána jako městská galerie, pojmenovaná po významném malíři Rakovnicka Václavu Rabasovi. Zahrada za synagogou byla roku 1960 přeměněna na letní kino.

  Židovský hřbitov je cennou kulturní památkou. Nachází se v prudké stráni na východním okraji města. Založen byl v roku 1635 a jen o málo mladší jsou některé dochované náhrobky s hebrejskými nápisy. Náhrobky jsou barokního a klasicistního typu, hodnotný je i domek hrobníka, který je klasicistní. Na hřbitově se pochovávalo ještě ve 20. letech tohoto století.

  Sokolovna zajímavá stavba architekta Otakara Novotného je prvním projevem moderní architektury v Rakovníku. Základní kámen byl položen v květnu 1913 a slavnostní otevření sokolovny bylo 13. Května 1914 v rámci sokolského župního sletu. Sokolská obec byla v Rakovníku založena v roce 1869. Sokolovna dodnes neztratila nic ze své působnosti, neboť je i v současnosti hojně využívána.

  Kostel Nejsvětější Trojice rakovnický hřbitov představuje pozoruhodný památkový soubor, jehož středem je kostel Nejsvětější Trojice, vystavěný v letech 1585 – 1588 stavitelem italského původu. Jednolodní kostel s trojbokým závěrem má gotický charakter, je 22 m dlouhý a 9 m široký. Výprava kostela je barokní. Na východní straně kostela se nachází dřevěná zvonice, která je pokládána za nejcennější českou dřevěnou zvonici, svým způsobem ojedinělou i v evropském měřítku.

  Kaple sv. Rocha je další dominantou rakovnického hřbitova. Kaple byla postavena jako díkuvzdání po velkém moru, z veřejných sbírek v roce 1726. Je to stavba pozoruhodná svým půdorysem pravidelného trojúhelníka, strany trojúhelníka jsou z vnějšku vybočené oblouky. Uvnitř, uprostřed východní vybočené strany stojí oltář se sochou sv. Rocha v životní velikosti.

  Kostel sv. Jiljí stojí v západní části města. Pro město má kostel zvláštní význam, neboť sem pověsti kladou počátek osídlení rakovnického údolí. Kostel je drobnou pozdně gotickou stavbou s žebrově klenutým presbytářem, k němuž přiléhá prostá loď s předsíňkou. Výprava kostela sv. Jiljí je barokní, ústředním motivem hlavního oltáře je obraz sv. Jiljí z 18. století.